čtvrtek 20. června 2013

Jak to obvykle bývá, když někam jdu. Včera to bylo zrovna zapití nového človíčka. Na otázku "kdy se vrátíš" odpovídám zásadně touhle větou. Ne, proto, že se z toho stala tradice, ale proto, že to tak opravdu myslím. Ještě mě trápil skříplý nerv od předevčera a opravdu jsem se nechtěla moc zdržovat a těšila jsem se až si lehnu.




Ale obvykle po vyřčení této věty to dopadá takto... Možná, že ta věta je stejné zaklínadlo jako "První rána kapitána!", která spolehlivě pokazí jakékoliv podání v míčových hrách. Tak tohle je prostě zaklínadlo na báječný večer! Jinak ten nerv se mi trochu odskříp, ale pořád to není ono.

Už jsem říkala, že mě ten COPIC neskonale baví? Ne? Tak to musím říct - ta fixa je kouzelná a výborně se s ní kreslí!

Žádné komentáře:

Okomentovat